10. Nerostné bohatství Velízu

MP3 Typ: MP3 Audio, Velikost: 2.85 MB

Geologický útvar zvaný Barrandiend, táhnoucí se od Prahy směrem na Plzeň, oplývá nerostným bohatstvím. Převládají zde horniny starohor (2,5 miliardy let - 540 milionů let) a prvohor (540 - 250 milionů let), tedy velice staré. Druhohorní a třetihorní horniny se vyskytují jen okrajově a nejmladší čtvrtohorní sedimenty pokrývají starší geologické útvary nepravidelně. Nejznámější ložisko sedimentárních železných rud leží v pásmu izolovaných „ordovických ostrovů" (Krušná hora, Velíz, Dlouhá skála a Petrovka), situovaných v algonkiu severozápadního křídla barrandienského synklinoria asi 2 km severozápadně od hranice s barrandienským ordovikem. Vrtným průzkumem v prostoru „ordovických ostrovů" bylo zjištěno, že ostrovy jsou pouze dva, Krušná hora v délce asi 3,5 km a druhý v délce 7 km mezi Velízem a Petrovkou.

Železnou rudu ukrývající se v Krušné hoře a na Velízu znali již dávní Keltové. Stopy po starých kutištích nalezneme nejen na severozápadním hřbetu vrchu Krušná hora, ale i na špičce kopce Velíz. Zprvu se těžilo odklizy a denní těžbou, později šachtami. V roce 1972 objevil archeolog Pavel Břicháček pozůstatky keltské osady v místě U Krčmářovic křížku, poblíž Velízu, v katastru obce Broumy. Mimo jiné tam nalezl množství železářské strusky, což je důkaz, že Keltové zde dokázali rudu také zpracovat.

Stará důlní díla potvrzují, že se zde těžilo i ve druhé polovině 19. století, kdy Velíz i další šachty v okolí Kublova (na Dlouhé skále, na Petrovce a v jiných lokalitách) vlastnil tehdejší podnikatel Bethel Henry Stroussberg, zvaný „Král železnic". Ten chtěl ve Zbirohu a okolí vybudovat mamutí hutní komplex (viz román Adolfa Branalda „Král železnic"), avšak po krachu jeho podnikání byla důlní činnost zastavena.

Důl Mychael se nacházel dva kilometry vzdušnou čarou z Kublova na jihozápad, nedaleko hájovny Na Hřebenech, při silnici Kublov - Zbiroh. Zde se železná  ruda dobývala již za dávných časů, původně na severním svahu na povrchu, později měl důl dvě šachty. Dále bylo těženo asi 500 m dlouhou štolou lože mohutné 5 metrů. Když se stal v 70. letech 19. století majitelem točnického a zbirožského panství dr. Stroussberg, měla být ruda z tohoto dolu dopravována po dráze do železáren ve Františkově u Zbiroha. Velkorysý projekt „Stroussberg-stadt" u obce Kařez ale zůstal jen na papíře. Na Januškách, v oblasti tzv. dvanáctky, lze dodnes nalézt zbytky po stavbě železnice. Po Stroussbergově úpadku v 60. letech 19. století dolování zaniklo, nové průzkumy byly prováděny v 50. letech 20. století, ale další těžba již zahájena nebyla.

Foto z Petrovky - dobové

Severním směrem od Velízu můžeme navštívit naučnou stezku „Krušná hora - Hudlický vrch", která připomíná mimo jiné zašlou slávu fürstenberského dolování na Krušné hoře, končícího v 80. letech 19. století, v období hospodářské krize. V roce 1909 byly těžební práce na Krušné hoře obnoveny a od tohoto roku začíná novodobá historie těžby železných rud v této oblasti, která se projevila i na hoře Velíz, třebaže zdaleka ne tak jako na Krušné hoře.

Plánek k těžbě z roku 1933

Plánek těžby pochází z roku 1933, kdy byla obnovena těžba na jihovýchodním úpatí hory - důl XV. a pokračovala až do skončení 2. světové války. Od roku 1951 byl ještě prováděn průzkum opuštěných štol, ale pro nerentabilitu už další těžba železné rudy zahájena nebyla. Ve zdejší krajině najdete dnes už jen stopy po těžbě, jámy či haldy hlušiny zarůstající lesem.

Plánek důlního díla Velíz Typ: JPG obrázek, Velikost: 1.1 MB

Roční platy technických pracovníků v 30. letech 19. století

    • horní a hutní ředitel 1200 zl.

    • šichtmistr (v huti) 800 zl.

    • horní a hutní pokladník 600 zl.

    • hormistr 600 zl.

    • vedoucí účetní 388 zl.

    • důlní měřič 300 zl.

    • v naturáliích měl například šichtmistr 1. třídy roční nárok na :

    • 20 sudů piva v hodnotě 160 zl.

    • ryby v hodnotě 17 zl.

    • 30 sáhů dřeva v hodnotě 52 zl.

    • 2 koně

    • 100 měřic ovsa

    • 72 českých centýřů sena

    • 6 fůr slámy

    • píci pro dvě krávy

Pokuty za přestupky podle pracovního řádu komárovských hutí z roku 1828

    • za neuposlechnutí nadřízeného 0,3–3 zl.

    • pozdní docházka do práce o 10 min 0,15–0,45 kr.

    • vynechání směny bez dovolení 0,15–3 zl.

    • opilství v práci 1–5 zl.

    • kouření osob pod 20 let 0,05–0,3 zl.

Buližník je geologicky stará hornina, tvořená převážně křemenem, zvětrává velice pomalu, proto v okolí zůstalo množství samostatných buližníkových skalek. Malým podílem grafitu černě zbarvený kámen často obsahuje také bílé křemenné žilky, po kterých získala své jméno Bílá skála, naše zastavení 8.

Pravěcí lidé buližník využívali pro jeho tvrdost místo pazourku. Také se z něj vyrábí prubířský kámen, ten slouží zlatníkům k určování pravosti zlata a sloučenin pomocí kyselin. Jedna ze skalek se nachází přímo ve vsi, směrem na Beroun, část obce pod ní se jmenuje Podskalí.

Nedaleko Velízu se nachází Zdická skála, skalní hřbet s výchozy skalek buližníku.  Ministerstvo školství, věd a umění jí 11. 7. 1952 prohlásilo přírodní památkou. Jde o vypreparovanou skálu, která byla dříve mezi poli holá, nyní je porostlá náletovými dřevinami.

Dobová fotka Zdické skály